Besip na kvìten: Cyklisté jezdí jednotlivì za sebou

U cyklistù nelze v bì¾ném provozu pøedpokládat, ¾e by pøedjí¾dìli auta odboèující vlevo, a ¾e by proto mohli pøijít k podobné úhonì jako motorkáøi, o kterých byl minulý díl na¹eho seriálu. Podobné riziko v¹ak cyklistùm hrozí na druhé stranì - staèí, aby je automobilista pøedjel a náhle se rozhodl odboèit vpravo.

I tentokrát se tak vracíme k trvale platným zásadám pøedvídavosti a ohleduplnosti. Pokud se øidiè chystá odboèit vpravo, nemìl by na poslední chvíli pøedjí¾dìt cyklistu, který je evidentnì ménì chránìným úèastníkem silnièního provozu, ale souèasnì má prakticky stejná práva a povinnosti jako v¹ichni ostatní øidièi. Naopak cyklisté by preventivnì mìli pøedpokládat, ¾e vozidlo, které je zrovna pøedjelo, mù¾e kdykoli zaèíst brzdit a odboèovat vpravo (a toté¾ platí pro vozidlo, které pøed køi¾ovatkou brzdí, pøesto¾e je¹tì nedává znamení o zmìnì smìru).

Neménì významným projevem ohleduplnosti automobilisty je, ¾e pøi pøedjí¾dìní nemíjí cyklistu ve vzdálenosti nìkolika desítek centimetrù. Ten se toti¾ mù¾e blízko projí¾dìjícího auta leknout, ale také se pøed ním náhle mù¾e objevit závada na vozovce nebo kanál se ¹patnì otoèenou møí¾í. Co to na vratkém kole udìlá, je jasné.

Svým zpùsobem je projevem ohleduplnosti k cyklistùm (a také splnìním zákonné povinnosti) i zapnutí ukazatele zmìny smìru jízdy pøi jejich pøedjí¾dìní. Jde pøedev¹ím o signál ke zvý¹ení pozornosti øidièù vozidel jedoucích za námi, kteøí pøes nás nemusí cyklistu vidìt.

Mnohé automobilisty, zejména ty mìstské, rozèilují cyklisté, kteøí se kolonami prodírají kupøedu mezi stojícími èi pomalu jedoucími auty. Na vinì je nejspí¹ obava o zpìtná zrcátka a lak, na kterém by kovové souèásti bicyklu mohly napáchat drobné, ale nepøíjemné ¹kody. Pravdou je, ¾e cyklisté mají mo¾nost takového pøedjí¾dìní èi objí¾dìní zakotvenou v zákonì, ov¹em pouze na pravém okraji vozovky (tedy u¾ napø. ne mezi pravým a levým jízdním pruhem) a v pøípadì, kdy je vpravo od vozidel dostatek místa a za zvý¹ené opatrnosti. Jen¾e nejspí¹ ka¾dý nìkdy za¾il cyklistu, který zprava pøedjel vozidlo èekající na zelenou, a proto¾e na pokraèování nemìl dost místa, prosmýkl se mezi nárazníky a dal¹í vozidlo objel zleva. To je samozøejmì èirý nerozum, proto¾e cyklista nemù¾e pøedpokládat, ¾e se øidiè automobilu v kolonì rozjí¾dí s pohledem zabodnutým do pravého zpìtného zrcátka, aby ho vidìl a odhadl, co chce udìlat.

Cyklisté se rádi dopou¹tìjí i dal¹ích prohøe¹kù. Neukazují pa¾í chystanou zmìnu smìru jízdy, anebo ji uká¾í a hned taky provedou, ani¾ by se ujistili, ¾e blí¾ící se automobilisté jejich signál pochopili. Jezdí po chodníku, a dokonce si vynucují pøednost na pøechodu pro chodce, aè sami èasto nedávají chodcùm pøednost, kdy¾ k pøechodu pøijedou po silnici nebo ulici. Mimo mìsto rádi jezdí v hroznu - to je samozøejmì prohøe¹ek proti povinnosti jezdit jednotlivì za sebou.

Ohlednì varování týkajících se dobré viditelnosti a pou¾ívání cyklistické pøilby, jakkoli je povinné jen pro osoby mlad¹í 18 let, si pro tentokrát vystaèíme s odkazem na jiná místa na webu Besipu.