Hodně už toho bylo napsáno a zcela určitě ještě více řečeno o cenách za výstavbu dálnic a rychlostních silnic v České republice. K tomuto tématu se vyjadřuje prakticky každý...
Ředitelství silnic a dálnic ČR k tomuto tématu přistupuje s maximální odpovědností. Vedení ŘSD se rozhodlo jasně a transparentně odpovědět na otázku, jak jsou v České republice dálnice a silnice drahé a jaká je cena za jejich výstavbu v porovnání s cenami v jiných zemích Evropské unie. Závěr vznikl z několika na sobě zcela nezávisle zpracovávaných studií. Patří mezi ně studie společnosti IBR, studie evropského statistického úřadu Eurostat, která vychází z údajů národních statistických úřadů zemí EU, studie organizace OECD nebo materiál fakulty dopravní Českého vysokého učení technického. A jaký je výsledek?
Předně je třeba sdělit, že ŘSD se k tomuto srovnání rozhodlo poté, co bylo několikrát napadeno sdělovacími prostředky za to, že jsou české dálnice oproti cizím dálnicím mnohem dražší. Média se pokoušela provádět srovnání cen dálnic v České republice a v jiných zemích, nejčastěji v Německu. Podle ŘSD bylo toto „veřejné“ hodnocení neobjektivní a nevycházelo z relevantních a správných údajů. Bohužel se často stávalo, a ještě stává, že novináři pracují s velmi omezenými daty. Porovnat dva odlišné úseky a jejich cenu není totiž tak jednoduché, jak se na první pohled zdá a opravdu nelze pouze vydělit cenu stavby jeho délkou a takto mezi státy ceny na kilometr srovnávat. Ceny za výstavbu jsou totiž často ovlivněny celou řadu neporovnatelných a vždy pro danou stavbu unikátních okolností.
Jaké aspekty nejčastěji ovlivňují cenu za výstavbu dálnice?
Na cenu za výstavbu jednoho úseku dálnice má největší vliv členitosti terénu, na kterém se staví. Nelze totiž porovnávat cenu za jeden kilometr dálnice v hornatém úseku s jiným kilometrem dálnice stavěným na rovině. Je pochopitelné, že si složitější terén vyžádá například mostní objekty nebo tunely, zatímco na rovině je možné stavět silnici bez větších překážek. To každý dokáže vnímat, v případě průtahu městem, stavbou na poddolovaném území nebo úseku s nutností velkého počtu přeložek inženýrských sítí atp. to tak již jasné být nemusí, ale i tyto investice rozpočet nebývale zatěžují. K takovému omylu, kdy se v médiích porovnávaly dvě zcela odlišné stavby, došlo hlavně u výstavby české dálnice D8, kdy se srovnávala s německými dálnicemi A17 či A71, skandinávskými tepnami atd. Všechny stavby ovšem mají zcela odlišný charakter a také cena za jeden kilometr výstavby je odlišná. Pro seriózní srovnání je třeba zkoumat přesnou technologii ražby tunelu, geologické podloží, počítat průměr počtu křižovatek atd. Média šla až tak daleko, že nevědomky srovnávala dálnici s dvojpruhovou silnicí, která byla v Norsku označena značkou rychlostní silnice. Tendenční srovnávání není takový problém jako srovnávat srovnatelné. Pokud budeme srovnávat například úsek dálnice D47 přes Ostravu s venkovským úsekem zahraniční dálnice, bude česká dálnice dražší. Pokud budeme srovnávat nový úsek R48 od Ostravy nedaleko položený s náročnou dálnici v zahraničí, dopadne srovnání zcela opačně.
Neméně zásadní vliv na cenu dálnice mají objekty, které komunikaci spojují s vedlejšími silnicemi, městy a obcemi. Patří mezi ně například tzv. přivaděče, mimoúrovňové křižovatky a další. I v tomto případě dochází velmi často k chybnému započítání (nebo naopak nezapočítání) těchto objektů do celkové cenové kalkulace. Velmi často se totiž stává, že v jiných zemích při určování ceny za výstavbu tyto objekty do celkové částky nezapočítávají, protože jejich investory jsou například kraje či města. To však neplatí v případě České republiky.
Pokud ŘSD uvádí cenu za výstavbu silnic a dálnic, musí vždy kalkulovat i s objekty, jako jsou přivaděče, křižovatky a další. Může se tedy jednoduše stát, že se při porovnání cen za jeden kilometr dálnice v České republice oproti komunikaci v jiné zemi neshoduje v řádech několika desítek milionů korun.
Výslednou cenu za výstavbu silnic a dálnic v České republice také ovlivňují i přilehlé obce a města. Jejich vedení má totiž jako náhradu za možné narušení jejich prostoru frekventovanou komunikací ekonomicky velmi náročné požadavky, které se stále více stupňují. V praxi tak dochází k tomu, že kromě přilehlé dálnice ŘSD staví v okolních obcích nové křižovatky, chodníky, instaluje nová okna domů a bytů a financuje i další nestandardní stavby. Přitom nic z toho nemá s dálnicí společného! Problém je ovšem ten, že kdyby ŘSD odmítlo tyto objekty stavět či se podílet na jejich financování, pak by zastupitelstvo neschválilo to či ono povolení a výstavba by se v lepším případě prodloužila, v horším úplně zastavila. Jakékoli zpoždění si ŘSD skutečně nemůže dovolit. Intenzita dopravy stále narůstá a Česká republika potřebuje rychlostní komunikace stavět. Nelze vést kamionovou dopravu na menších silnicích, neboť to bude mít dopady na životní prostředí a především bezpečnost obyvatel. Cena za jeden kilometr dálnice pak není například 290 milionů korun, ale 500 milionů korun! ŘSD totiž tyto nestandardní stavby do celkové ceny musí započítávat. A jestli to tak dělají i v okolních zemí, s jejichž výstavbou jsou naše ceny porovnávány, nikdo nedokáže přesně říci. Stejně tak některé země nezapočítávají náklady spojené s výkupem pozemků a náklady na projektovou přípravu, což v českých oficiálních cenách vykazováno bylo.
Velkou měrou cenu dálnice určuje také místní ekonomika a její vývoj. Například v Německu je možné sledovat dlouhodobý pokles v oblasti dopravního stavitelství. V České republice je tomu zase naopak. Je tedy jasné, že se i vlivem vývoje celostátní ekonomiky mohou ceny za výstavbu v zemích lišit. Kromě vývoje ekonomiky je třeba brát na zřetel také dlouhodobé plánování výstavby dálničních úseků (zdlouhavý proces ovlivňuje především proces jednání s majiteli pozemků, požadavky ekologických sdružení atp.). Například dálnice z Poděbrad do Hradce Králové se stavěla několik let a v jejím průběhu se cena několikrát změnila. Odlišná je výše a určování DPH. Někde se tato daň do rozpočtů uvádí, jindy se kalkuluje bez DPH. ŘSD ČR musí stále častěji pracovat s úvěry a každý víme, jak rychle se mohou měnit úrokové sazby. Všechny tyto aspekty se pak promítají do ceny dálnice a z rozpočtu dělají téměř věšteckou kouli.
Posledním vlivem, který skutečně prodražuje výstavbu silnic nebo dálnic nejvíce, jsou požadavky různých ekologických nebo občanských sdružení. Česká legislativa totiž v oblasti dopravního stavitelství jednoznačně stojí na straně těchto aktivistických organizací. A ty mají stále zásadnější podmínky na stavby, čímž se cena dálnic a silnic výrazně zvyšuje. Příklady hovoří za vše: v poslední době bylo postaveno několik tzv. ekomostů, což je stavba vypadající jako umělý kopec s tunelem, který je 40 metrů široký (aby překlenul celou dálnici) a 45 metrů dlouhý. Náklady za takovou stavbu jsou zhruba 100 - 400 milionů korun. Stavíme nákladné přechody pro zvěř, jinde zase milionové přivaděče nebo obecní stavby. Výjimkou není ani přechod pro medvědy, kterého nikdo nikdy neviděl. Pomohla by změna legislativy. V praxi to vypadá tak, že ŘSD nemůže začít se stavbou, dokud se řádně nevypořádá s každým majitelem pozemku nebo nedostane-li příslušné potvrzení o negativním vlivu stavby na životní prostředí. Situace by byla mnohem jednodušší, pokud by se česká legislativa přiblížila například té německé, kde se řada problémů dá řešit až v době výstavby či ještě později a nevznikají tak dlouhá zdržení jako například v případě obchvatu Plzně na dálnici D5.
Další články
Bezpečně na silnici: Jak správně vybrat kvalitní oblečení na motorku?
Každý zkušený motocyklista ví, že kromě umění ovládat svůj stroj je klíčovým prvkem bezpečnosti na silnici správný výběr oblečení.
zobrazit článek >Jak může správný výběr motorového oleje ovlivnit výkon a životnost motoru?
Žádné auto bohužel není nesmrtelné a jakmile přijde jeho čas, je nutné ho vyměnit za jiné. Správnou péčí ale můžete životnost svého oblíbeného vozu prodloužit.
zobrazit článek >Důležité doplňky pro dům a zahradu
Domov a zahrada jsou pro mnohé z nás oázou klidu a pohody. Usilujeme o to, aby se tam cítili komfortně a aby nám tam nic nechybělo. Na co obvykle zapomínáme?
zobrazit článek >
Obsah stránek serveru www.zakruta.cz je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření textů, fotografií a dalšího obsahu portálu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu redakce je nezákonné.
Unauthorised copying and publishing of any content of this website is strictly prohibited.
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o.