Tatru pojí s automobilkou DAF i nìkdej¹í soupeøení na Dakaru

Tatra, a.s.

Sídlo: Kopøivnice (Moravskoslezský kraj, okres Nový Jièín)

Historie:

- Tatra byla zalo¾ena v roce 1850 Ignácem ©ustalou jako továrna na koèáry. První automobil nazvaný Präsident opustil továrnu v bøeznu 1897, o rok pozdìji zaèala produkce nákladních vozù, které dodnes tvoøí hlavní výrobní program kopøivnické automobilky. Pøed rokem 1989 patøila Tatra k pøedním výrobcùm tì¾kých nákladních automobilù. Roèní produkce se pohybovala kolem 15.000 vozù.

- Na poèátku 90. let se ale podnik dostal do finanèních problémù zpùsobených vysokými dluhy. V následujících letech zmìnila továrna nìkolikrát vlastníka, postavit podnik na nohy se nepodaøilo ani ©kodì Plzeò. Koncem 90. let se automobilka znovu ocitla v rukou státu, v listopadu 2001 rozhodla vláda o prodeji Tatry spoleènosti SDC International. V roce 2003 získala majoritní podíl v Tatøe americká spoleènost Terex International, v roce 2006 ovládla Tatru spoleènost Blue River.

- Název Tatra byl registrován jako obchodní jméno firmy v roce 1934.

Výrobní program: Nosným výrobním programem firmy jsou tì¾ká terénní a silnièní nákladní vozidla. Nákladní automobily vyrábí v sedmi modelových øadách. Do roku 1998 spoleènost vyrábìla i osobní automobily.

Hospodaøení: V letech 2008 a 2009 vykázala Tatra celkovou ztrátu zhruba 1,3 miliardy Kè, loni se ale firma dostala z mnohasetmilionových ztrát. Podle pøedbì¾ných hospodáøských výsledkù firma za rok 2010 vykázala pouze nízkou èistou ztrátu. Automobilka v roce 2010 vyrobila o desetinu více vozù ne¾ v roce 2009, celkem 1082 oproti 995.

Souèasné slo¾ení akcionáøù: Black River, s.r.o. (51 procent), TATRA Holdings, s.r.o. (døíve Blue River) (40,62 procenta), drobní akcionáøi (8,38 procenta); podle nynìj¹í dohody získá 19 procent akcií DAF.

Ostatní: Nákladní automobily Tatra se nìkolikrát úspì¹nì zúèastnily jedné z nejnároènìj¹ích automobilových soutì¾í Rallye Paøí¾-Dakar. Zejména v 80. letech byly jejich vá¾nými soupeøi kamiony DAF.

DAF

Sídlo: Eindhoven (Nizozemsko)

Historie:

- Pøedchùdce dne¹ní spoleènosti zalo¾il v dubnu 1928 Hub van Doorne, pùvodnì to byla jen dílna na opravu èlunù. Postupnì zaèala firma vyrábìt drobné strojírenské produkty, je¹tì pøed druhou svìtovou válkou pøibyly pøívìsy a návìsy. DAF bylo pùvodnì zkratkou holandského názvu Van Doorne's Aanhangwagen Fabriek (Van Doornova továrna na pøívìsy), od konce 40. let „A“ v názvu znaèí automobily.

- První prototypy nákladních vozù vlastní konstrukce vznikly je¹tì za války, jejich výrobu firma zahájila v roce 1949. Koncem 50. let se DAF anga¾oval také ve výrobì osobních automobilù. Po necelých dvou dekádách ale tuto divizi, která se soustøedila na produkci malých vozù, prodal ¹védskému Volvu. V roce 1987 pohltila nizozemská firma tradièního britského výrobce u¾itkových vozù Leyland (nìkteré jeho modely se objevily v nabídce pod znaèkou DAF).

- Po ekonomických problémech na poèátku 90. let a krachu firmy získala DAF v roce 1996 americká skupina PACCAR, pod kterou spadají i slavní ameriètí výrobci nákladních vozù Kenworth a Peterbilt.

Výrobní program: Nosným výrobním programem firmy jsou silnièní nákladní vozidla, která nabízí zákazníkùm ve tøech modelových øadách CF, XF a LF.

Hospodaøení: Pøi obratu zhruba 2,75 miliardy euro (66,5 miliardy korun) pøesáhl èistý zisk nizozemského výrobce 110 milionù eur (2,7 miliardy korun). Loni vyrobila továrna témìø 32.000 vozù v¹ech modelových øad, v Evropì jí patøí tøetí místo mezi výrobci tì¾kých nákladních vozù. O pøíèku lépe si DAF loni vedl na èeském trhu, kdy¾ prodal 963 vozù (více, 1120 aut, prodal v ÈR jen Mercedes-Benz).

Ostatní: V 80. letech se kamiony DAF v re¾ii Jana de Rooye úèastnily Rallye Paøí¾-Dakar, v letech 1982, 1985 a 1987 si odnesly vítìzství. V roce 1988 - bìhem roèníku, kdy speciálnì upravené kamiony zdatnì konkurovaly i osobním vozùm - se po tragické nehodì na øadu let DAF a de Rooy stáhli, vrátili se na nìkolik roèníkù a¾ v roce 2002, na vítìzství ale v konkurenci zejména ruských Kamazù ji¾ nedosáhli.