Airbag
Záchranný nafukovací pytel, bezpečnostní vak, SRS, SIPS, IC, DMIC
Airbag je prvkem pasivní bezpečnosti, který společně s bezpečnostními pásy a jejich pyrotechnickými předpínači snižuje rychlost nárazu hlavy a hrudníku na tvrdé části interiéru. Nejčastěji se setkáváme s čelními airbagy, ale dnes nejsou žádnou výjimkou ani boční, hlavové či kolenní airbagy. V poslední době jsou vozy vybavovány takzvanými inteligentními airbagy, které dokáží podle síly nárazu regulovat rychlost a objem svého naplnění. U bezpečnostních pásů naopak vzniká v případě nárazu značný tlak na hrudník, proto jsou nově vybavována omezovačem tlaku. Povinnost poutání se při jízdě platí v případě vozu vybaveného airbagu dvojnásob. Řídící jednotka, která je umístěna nejčastěji v prostoru středového tunelu u řadicí páky, získává informace také o zapnutí bezpečnostních pásů. V případě nárazu pak vysílá informaci o rychlosti a síle nafouknutí vaku. Pokud je v době nárazu osoba nepřipoutána, urazí cestu vůči tvrdým částem interiéru za podstatně kratší dobu než osoba, která připoutána je. Tu navíc pásy na zlomek vteřiny podrží a zbrzdí tak její pohyb. Právě předpínače mohou v případě zapnutí pásu za zády posádky způsobit, že při jejich napnutí vymrští tělo osoby proti neaktivovanému airbagu s větší razancí. Následky jsou pak tragické.
Airbag se skládá z vaku z polyamidové tkaniny, inflátoru, což je generátor, který produkuje plyn nutný k naplnění vaku, a z řídící jednotky se senzory zrychlení a senzorem obsazení sedadla spolujezdce (kvůli případné aktivaci airbagu spolujezdce). Jelikož je v dnešní době řada vozů vybavena kromě čelních airbagů u řidiče a spolujezdce také bočními, hlavovými či kolenními vaky, nachází se senzory zrychlení vpředu, vzadu i po stranách kabiny. V případě dosažení hraničních hodnot vyšle konkrétní senzor signál do řídící jednotky, která vyšle následně signál k inflátoru příslušného airbagu. Nemělo by se tak stát, že by se v případě bočního nárazu aktivovaly například čelní airbagy. Inflátor obsahuje tablety pro tvorbu plynu, které jsou v případě impulsu zapáleny elektrickým můstkovým zapalovačem s roznětkou v tělese inflátoru. Chemickou reakcí pak vznikne plyn, který v řádech milisekund airbag naplní.
Činnost airbagu si popíšeme na modelové situaci, konkrétně na funkčnosti řidičova airbagu. Jeho činnost začíná již samotným nárazem vozidla do překážky, kdy již 25 milisekund poté hlásí senzor náraz a řídící jednotka odpaluje roznětku, čímž následně dochází k chemické reakci a tvorbě plynu. Po 40 milisekundách od nárazu dochází k protržení krytu airbagu na středu volantu a vak se plní plynem, aby byl 60 milisekund od nárazu již naplněn a připraven zachytit pasažéra. Za 110 milisekund již řidič dopadá hlavou a hrudníkem na airbag. Po 150 milisekundách se vrací zpět do sedačky. Časy se liší vždy od konkrétního airbagu. Řidič absolvuje vzdálenost k tvrdým částem interiéru vzhledem k volantu od doby samotného nárazu mnohem rychleji, než spolujezdec na předním sedadle. Časy jednotlivých kroků se v případě spolujezdce oproti modelové situaci liší pouze v milisekundách. V případě bočního nárazu, kdy jsou deformační zóny výrazně menší, musí být boční a hlavové airbagy plně připraveny již za 60 milisekund.
První bezpečnostní vak vynalezl začátkem 50. let minulého století Walter Linderer. Svůj vynález si ale nechal patentovat až v roce 1953, kdy jej o zhruba tři měsíce předstihl Američan John W. Hetrick, který svůj airbag vynalezl v roce 1952. V roce 1960 se však ukázalo, že Lindererův airbag byl z důvodu pomalého a nedostatečného naplnění na bázi stlačeného vzduchu nevyhovujícím. Hetrick, průmyslový inženýr a člen námořnictva Spojených států, navrhl svůj airbag na základě osobních zkušeností se stlačeným vzduchem z torpéd, které načerpal během své služby u námořnictva, a kvůli ochraně své rodiny v automobilu v případě nárazu.
První bezpečnostní vaky se objevily na začátku 70. let minulého století v Americe. V té době američtí řidiči téměř nevyužívali bezpečnostní pásy ve svých vozech a airbag měl být původně jejich alternativou. V roce 1971 zahájila automobilka Ford testování airbagů na zkušební sérii svých vozů. V roce 1972 se objevil první sériově vyráběný vůz vybavený bezpečnostním vakem. Byl jím Chevrolet Impala modelového roku 1973. Rok poté následovala krok této automobilky i řada dalších amerických značek, jako jsou Buick, Cadillac a Oldsmobile, které nabízely airbag jako volitelnou výbavu. Moc valného tržního úspěchu se ale v té době tyto automobilky nedočkaly. Současná technologie airbagu je založena na vynálezu z roku 1963, o který se zasloužil Japonec Yasuzaburou Kobori. Patent získal ve 14 zemích, ale uvedení airbagu do sériové výroby se z důvodu smrti již nedočkal. Dalším průkopníkem byl pak v roce 1967 Allen K. Plemeno, který vynalezl elektromechanický snímač pro detekci srážky.
Prvním moderním vozem, který započal skutečný boom airbagů, byl špičkový model W126 německé automobilky Mercedes-Benz. V roce 1980, kdy jej automobilka představila, bylo pro jeho aktivaci využito již senzory, které při detekci nárazu předepjaly bezpečnostní pásy. Následně se rozvinul airbag, který již nebyl prezentován jako náhrada za bezpečnostní pásy, ale jako další pasivní bezpečnostní prvek, který zvyšuje bezpečnost posádky.
Vývoj jde neustále kupředu. V automobilovém průmyslu se vyvíjí také vnější airbagy, které by v případě kolize ochránily chodce. S bezpečnostními vaky koketují také motocykloví výrobci. V roce 2006 byl na trh uveden první motocykl s airbagem. Byla jím Honda Gold Wing, která měla potřebné snímače umístěné v přední vidlici.
V USA používají pro označení airbagů i následující zkratky: SRS (Supplemental Restraint System) neboli dodatečný zadržovací systém je alternativním pojmenováním airbagu, SIPS (Side Impact Protection System) jsou boční airbagy řidiče i spolujezdce, IC (Inflatable Curtain) označuje hlavový airbag, DMIC (Door Mounted Inflatable Curtain) pak hlavové airbagy umístěné ve dveřích. V souvislosti s airbagy se lze setkat také se zkratkami OWS (Okupant Weight Sensor), což jsou senzory pro zjištění hmotnosti cestujících, PLP (Pyrotechnical Laphbelt Pretensioner) označující pyrotechnický předpínač bezpečnostních pásů a WHIPS, což je systém v předních sedadlech pro ochranu páteře při nárazu zezadu. Tyto zkratky používá také automobilka Volvo.
Obsah stránek serveru www.zakruta.cz je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření textů, fotografií a dalšího obsahu portálu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu redakce je nezákonné.
Unauthorised copying and publishing of any content of this website is strictly prohibited.
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o.