Mýtné na krajských silnicích je v nedohlednu, bylo by ztrátové

Stát se zatím nechystá rozšiřovat mýtný systém na silnice druhé a třetí třídy, které patří krajům. Podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky na rozšíření systému nejsou peníze, oslovení odborníci navíc tvrdí, že mýtné na krajských silnicích by bylo ztrátové. Po širším mýtném volají hlavně někteří starostové, skrze jejichž obce kamiony objíždějí zpoplatněné dálnice.

„Nyní řešíme především zpoplatnění dalších silnic první třídy, aniž by to stát stálo další peníze,“ uvedl Hanzelka. Jako žhavé kandidáty na zavedení mýta jmenoval silnici I/38 mezi Jihlavou a Znojmem, kterou kamiony využívají při cestě z Prahy do Vídně, a silnici I/6 zvanou stará karlovarská.

„U silnic nižších tříd zatím nevíme, kolik by to stálo, kdo by to platil a kam by případné výnosy putovaly. Pokud by to bylo ztrátové, tak to smysl nemá,“ řekl mluvčí. Mýtné na silnicích nižších tříd podporovala před volbami většina stran, ovšem často s podmínkou, že systém bude pro stát finančně výhodný.

O ztrátovosti mýta na krajských silnicích jsou přitom oslovení odborníci přesvědčeni. „Dopravní výkony na silnicích nižších tříd nejsou tak vysoké, aby se výběr mýta vyplatil,“ uvedl ředitel Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil. Podle něj by bylo řešením spíše vážení vozidel, například v okolí pískoven, kde cesty ničí přetížené náklaďáky.

Podobně se vyjádřil Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT. „Význam by to mělo jenom z důvodů regulačních v místech, kde bychom chtěli omezit dopravu na základě požadavků hejtmanů, případně starostů,“ uvedl. Selektivní zpoplatnění některých objízdných tras nevyloučil ani Hanzelka, v dohledné době to ale nebude. Mimo jiné i proto, že pro rozšíření mýta je třeba změnit zákon.

Dopravci sdružení v profesní organizaci Česmad Bohemia považují jakékoliv rozšiřování mýta za ekonomický nesmysl a odmítají jej.

Po širším mýtu naopak volá řada starostů. „Ta situace je dlouhodobě neudržitelná, ale není velké chuti na straně státu to řešit,“ řekl ČTK nedávno Antonín Lízner, starosta Příšovic, které leží u liberecké rychlostní silnice R10.

V Příšovicích se prý počet náklaďáků letos zvýšil o desetinu, přitom už v roce 2007 po zavedení mýtného vzrostl o 15 procent. Těžká doprava podle Líznera ohrožuje bezpečnost a zdraví obyvatel a způsobuje například praskliny na domech nebo nadměrný hluk.

Jak se už v dubnu vyjádřil předchozí ministr dopravy Gustav Slamečka, Česká republika bude na rozšíření mýtného připravena za dva až tři roky. Hejtmani přitom chtějí sami rozhodovat o tom, které silnice zpoplatní, aby zamezili nákladním vozům objíždět placené úseky. Na rozdíl od dálnic, kde se vybírá mýto pomocí ocelových bran, by na krajských komunikacích byl využit satelit.

Mýtné v Česku se dnes platí na na 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. Posledně jmenované tvoří jen malou část zpoplatněné sítě, zhruba 180 kilometrů.