Liberecká univerzita testuje využití přírodních vláken

Technická univerzita v Liberci (TUL) testuje využití přírodních vláken při výrobě plastů pro automobilový a jiný spotřební průmysl. Cílem projektu je nahradit minerální a syntetické materiály, které se používají jako plniva do plastů.

Vlákna kokosu, lnu, juty, banánovníku případně vlna koz či ovcí mohou významně zlepšit vlastnosti materiálů a také podstatně snížit jejich cenu. ČTK o tom dnes informovala mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková.

„Úspora na ceně je dost výrazná, když si uvědomíme, že v současné době stojí jeden kilogram polypropylenu zhruba dvě eura a například vlna stojí asi čtvrtinu. Ještě důležitější možná ale je, že výroba dílů s přírodními materiály podstatně méně zatěžuje životní prostředí,“ řekl ČTK vedoucí vědeckého týmu strojní fakulty Petr Lenfeld. Projekt, jehož cílem je nahradit minerální a syntetická plniva v plastových dílech přírodními materiály a zlepšit jejich vlastnosti, podporuje Česká technologická agentura.

Plastové materiály, takzvané kompozity, se získávají smícháním základní polymerní suroviny s přírodními plnivy. Přírodní vlákno se rozemele ve speciálním mlýnu a poté se smísí s plastem a aditivy a vyrobí se granule kompozitu. Materiál se pak zpracuje ve vstřikovacím stroji, kde se vstřikuje do formy, aby získal konečný tvar. Lenfeldův tým namíchal desítky kombinací. „Vybrali jsme necelou desítku kompozitů, u kterých se prokázalo, že přírodní materiály zlepší užitné vlastnosti,“ řekl Lenfeld.

Použití některých přírodních vláken například výrazně zvyšuje tuhost plastových dílů, tuto schopnost mají zejména vlákna juty, konopí a lnu, ale i vlákna banánovníku nebo bambusu. Materiál si přitom zachovává i houževnatost, a hodí se proto pro použití třeba u výplní dveří, sloupků a dalších autodílů. Naopak vlákna živočišného původu, především hedvábí tussah, ale také ovčí a kozí srst působí podle Lenfelda příznivě zejména z hlediska tažnosti plastových dílů. „Nejlepší mechanické vlastnosti byly u vláken chitosanu, získávaných z vnějších schránek korýšů,“ řekl. Osvědčilo se podle něj v tomto směru i použití vláken kokosu.